ASCII blog [RSS]
28. 3. Tučné písmo


Jedna z věcí, kterou nesnáším, jsou blogy. Ne všechny, pochopitelně, "sám":[k]
"jich":[f] "pár":[a] "vedu":[d] a můj vztah k nim není přímo negativní, spíš je
jen ambivalentní.

Nenávidím jeden specifický druh blogů - ty, které používají tučné písmo ke
zvýraznění důležitých frází nebo rovnou celých vět. Takové to ve stylu: Pokud
nemáte dost času, očima přelétněte jen tyhle body a bude to, jako kdybyste to
přečetli celé. Nevím přesně, co mě na tom štve. Možná to je skrytá neúcta k
formátu. Pokud autor nemá důvěru ve své schopnosti nebo v pozornost publika,
tak proč to netučné lepidlo vůbec píše?

Někdo by mohl namítnout, že tady často používám kurzívu & to je stejné zlo.
Můj záměr je jiný. Kurzívou zkosím většinou cizí slova a názvy nebo ji používám
k dodání důrazu, nesnažím se jí *jen* zvýraznit souhrnnou synopsi.

Naposledy jsem skřípal zuby u "tohohle blogočlánku":[s].

[k]: http://k47.cz/
[f]: http://funkcionalne.cz/
[a]: https://ascii.k47.cz/
[d]: https://doom.k47.cz/
[s]: http://www.sonyalpharumors.com/manual-lenses-sony-a7-series-smart-choice-phillip-reeve/



27. 3. Nula milimetrů


Konečně mám vousy delší než vlasy. Ale nevypadám jako Karl Marx, šel jsem na to
z druhé strany.

Situace na mojí hlavě je jako bojiště zákopové války. Nic moc se tam nedá
zachránit & nejlepší, v co můžu doufat, je brzký konec & sestřih Jasona
Stathama. Dalo se to čekat, protože nejméně čtyři generace zpátky byly všichni
předkové holohlaví. Tohle aspoň potvrzuje, že nejsem adoptovaný. (mmch: Je to
zvláštní si skutečně naplno uvědomit, že jste z 50% jedním z vašich rodičů & to
je váš osud, kterého se nemůžete zbavit, nemůžete tu jednu polovinu odřezat
skalpelem.)

V posledních měsících jsem začal zkracovat. Začal jsem s 12 milimetry, chvíli
s tím na zkoušku žil, pak se ostříhal na 9 mm, zase s tím pár týdnů fungoval,
pak to zkrátil 6 mm, zase test, sestřihal 3 mm & teď jsem udělal poslední krok:
nula milimetrů. Tedy ne úplně nic, ale jen tolik, kolik dovolí strojek bez
nástavce. Bude to spíš někdo kolem jednoho milimetru, ale to se už pohybuji v
délkách, které spadají do kategorie "bez vlasů".

Ale musím říct, že to není to špatný. Navíc jsem konečně na vlastní oči viděl
tu jizvu po motyce, kterou mám na hlavě asi od pěti let.



26. 3. Jedna fotka od provazu




Ne *dobrá*, ale jen "taková":[f], kterou posléze nenávidím celým svým srdcem &
nenávidím sám sebe za to, že se o něco pokouším. Když se vrátím s jednou
takovou, je to dobrý den, protože vím, že tu aspoň nějakou dobu zůstanu.

Ze Frank na "jednom pradávném TED talku":[t] (v dobách, kdy se z toho ještě
nestaly módní jakoby-intelektuální jednohubky pro disruptory & inovátory) řekl:

> It's the process of creation that keeps me sort of a bubble and a half above > perpetual anxiety in my life, and it's that feeling of being about 80 percent > complete on a project — where you know you still have something to do, but > it's not finished, and you're not starting something — that really fills my > entire life.
To velice dobře chápu (mmch: tenhle talk mě jménem navedl k nerdcore hip hopu). [f]: https://foto.k47.cz/index.php?album=2017-03-22 [t]: https://www.ted.com/talks/ze_frank_s_nerdcore_comedy 25. 3. Husí kůže Nejnovější album Versus od pg.lost je asi to nejlepší, co jsem v poslední době slyšel. Track "Monolith":[m] nemůžu dostat z hlavy & při poslechu mi vždycky začne naskakovat husí kůže. Někdy nemusím ani poslouchat, husí kůže se dostaví jen, když začnu myslet na ty vzletné optimistické linky, které vyrůstají industriálního hukotu. pg.lost jsem poprvé viděl naživo kdysi dávno v Chapeau Rouge. To byly doby, kdy hráli "*Prahanien*":[pg1], "*Heart of Hearts*":[pg2] a "*Gomez*":[pg3]. Mám dojem, že jsem na nich byl dohromady dvakrát. Podruhé taky možná v CR, ale už si přesně nevzpomínám. Podobně silný jako Monolith (& s podobnými účinky) je také finiš tracku "From Beyond":[fb] z nového alba "Bluenecku":[b]. Jejich desky *Scars Of The Midwest*, *The Fallen Host* nebo nedávný "King Nine":[kn] mi ve sluchátkách zní snad už od samého "počátku":[p], kdy jsem se dostal k post-rocku. Jejich hudba má nakročeno k "nostalgii hromadného ničení":[o], kterou tak dobře dokážou tvarovat *Our Ceasing Voice*, ale nikdy nezajde příliš daleho a nezapomíná na dynamiku & eskalaci, která mě k tomuhle žánru připoutala. Monolith & FB ale nejsou sami. Podobně mrazivý efekt má třeba Vorel od "Russian Circles":[rc], "Monochrome Nights":[mn] od Watered, "Passenger's Log":[ps] a "The Catharsis Session":[cs] od The Seven Mile Journey nebo "Turbolina":[t] od Leech. Když se k nim vrátím & po několika měsících se mi zase proženou sluchátky, propadnu jim. Je to jako kdybych se držel odhalených drátů ve kterých pomalu soupá napětí & elekřina začíná probíjet celým tělem. Prý existují lidé s hudební anhedonií, kteří necítí žádný požitek z hudby. Kdybych byl jeden z nich, tak jsem se už dávno pověsil. [m]: https://www.youtube.com/watch?v=15wnxXF9pwA [pg1]: https://pglost.bandcamp.com/track/prahanien [pg2]: https://pglost.bandcamp.com/track/heart-of-hearts [pg3]: https://pglost.bandcamp.com/track/gomez [fb]: http://dnesvecerkposlechuatancihraje.tumblr.com/post/158175669387/dnes-ve%C4%8Der-k-poslechu-a-tanci-hraje-blueneck [b]: https://soundcloud.com/blueneck [kn]: http://dnesvecerkposlechuatancihraje.tumblr.com/post/104516622362/dnes-ve%C4%8Der-k-poslechu-a-tanci-hraje-blueneck [p]: http://k47.cz/hudba/sedm-let-post-rocku [o]: http://k47.cz/hudba/our-ceasing-voice-passenger-killed-in-hit-and-run [rc]: http://k47.cz/hudba/russian-circles-stahuji-kruhy [mn]: https://www.youtube.com/watch?v=5Wr5oSSZPJA [ps]: https://www.youtube.com/watch?v=KS-11yqRgHg [cs]: https://www.youtube.com/watch?v=AQeJ-AQgNMw [t]: https://www.youtube.com/watch?v=en2LaKciyH4 24. 3. Simutrans Koncem minulého roku jsem po asi "deseti letech":[k] zase rozehrál "Simutrans":[s]. Jde o transportní simulátor podobný TTD, kde stavím tratě, silnice, nádraží, letiště, přístavy a vypravuji vlaky, lodě, auta a letadla, abych přepravoval lidi & zboží. Cíl je jasný: vydělat co nejvíce peněz, potenciálně víc než konkurence, pokud člověk hraje proti jiným hráčům. Já vždycky jedu stejným stylem: začnu někdy hluboko v minulosti, třeba v herním roce 1940, snažím se rychle dosáhnout ziskovosti a pak začnu budovat co největší železniční síť pro cestující a poštu. To je výzva, protože lidé z každého města chtějí do každého jiného, takže když k existující síti připojím jedno nové město, celkový provoz vzroste ~kvadraticky. Peníze velice rychle přestanou být problém, ale začíná boj s kapacitou. Nádraží v hlavních uzlech pak rostou do monstrózních rozměrů. Z každého vedou desítky kolejí na všechny strany, po nich jezdí nejdelší možné vlaky s největší možnou kapacitou, každá kolej je vytížená na maximum, spoje de střídají jeden za druhým, k nádraží je připojeno masivní letiště, aby zvedlo kapacitu, ale přesto tam čeká 370000 lidí na odbavení. Každé rozšíření má pak povahu masivního infrastrukturního projektu, kdy nestačí jen jeden pár kolejí k novému uzlu, ale jsou třeba tři nebo čtyři páry + plán pro další rozšiřování. Když jsem pak pokryl všechna města na herní mapě & infrastruktura byla schopná absorbovat všechen provoz, začal jsem zakládal nová města, která se pomalu slévala do obřích aglomerací, jen abych zjistil, jak daleko můžu zajít. Teď jsem někde v roce 1998, začínají se objevovat rychlé soupravy X2000, pořád rozšiřuji síť & největší přepravní megauzly jsou větší něž většina měst, ale stále mi nepřipadá, že jsem zašel *dostatečně* daleko. [s]: http://www.simutrans.com/en/ [k]: http://k47.cz/simutrans/ 23. 3. Přetvářka 22. 3. Pasivita 21. 3. Bez internetu 20. 3. Sen 19. 3. Hypomanie 18. 3. Úklid 17. 3. Druide! 16. 3. Auto 15. 3. Pomsta 2 14. 3. 10000 slov 13. 3. Pomsta 12. 3. Prachy 11. 3. Malé myšlenky 10. 3. ██ 9. 3. Vlaky 8. 3. že potřebuju něco zažít 7. 3. Titulky 6. 3. Zkratky 5. 3. Podle skutečných událostí 4. 3. Reputace 3. 3. Živák 2. 3. Zpátky 1. 3. Krásná mrtvola 28. 2. Rozklad 27. 2. Ztracení 26. 2. Sny 25. 2. Slepá skvrna 24. 2. Astronautalis 23. 2. Prázdný prostor 22. 2. Carrie Fisher, dead 21. 2. Praha 20. 2. Železo 19. 2. Podcast 18. 2. love story 17. 2. Triumf & katastrofa 16. 2. Hodit kostkou 15. 2. Pustiny 14. 2. Vršovická 13. 2. Naivita 12. 2. Poznámky na dlani 11. 2. Fikce & realita soudných dnů 10. 2. doomsday party 9. 2. Linky 8. 2. Trubky 7. 2. TO BE PLAYED AT MAXIMUM VOLUME 6. 2. Je mi třicet a mám tinnitus 5. 2. Jet lag 4. 2. Realita 3. 2. Proč ne? Kontakt: ascii@k47.cz