ASCII blog [RSS]
28. 4. Ideologie


(Navazuje na včerejší článek "Zásadní životní pravdy":[z]).

Možná je to v tom, že hlasatel Zásadních Životních Pravd neříká, co je pravda,
ale co chce, aby byla pravda a v co už věří, ale jen to podává tak, že to je už
pravda & doufá, že se to dostatečným opakováním zaryje kolektivního povědomí a
ideologie bude přijímána bez otázek.

Na mysl zase přichází Borgesův *Tlön, Uqbar, Orbis Tertius*.

Nedávno jsem četl článek o tom, že americká populace se stává čím dál tím
osamělejší. Po několika odstavcích jsem narazil na větu:

> It is no accident that the social interaction trend declined sharply in the > mid-1960s when “doing your own thing” became vogue and “sexual freedom” > separated the physical act of sex from the embrace of an emotional attachment > and/or a romantic relationship.
To zní jako příšerně konzervativní tvrzení. Doslova konzervativní klišé. Podíval jsem se na wiki & *The American Spectator* je konzervativní magazín, nepřekvapivě. Každý text je třeba nečíst jako danou pravdu, ale brát v potaz politiku každého periodika. Všichni nějakou mají, vědomě nebo nevědomě. Někdo ji aktivně tlačí, v tomhle případě: tradiční rodiny/hodnoty jsou dobré, alternativy ničí všechny jistoty & budou selektivně vybírat zprávy, které posilují tenhle světonázor. Když bych to opakoval "bez kritického pohledu":[a], stal bych se užitečným idiotem. A to je věc, které se bojím ze všeho nejvíc - "uvěřit":[t] cizím lžím. [z]: https://ascii.k47.cz/zivotni-pravdy.html [t]: https://ascii.k47.cz/tecky.html [a]: https://ascii.k47.cz/14.html 27. 4. Zásadní životní pravdy Jednu z věcí, kterou nesnáším, jsou dalekosáhlé závěry a zásadní životní pravdy, které většinou nejsou opodstatněné. Například je je snadné a moderní tvrdit, že lidé jsou jen sehnutí nad mobily a nevěnují pozornost svému okolí a vyvozovat z toho závěry o tom, jaký má technologie dopad na podobu společnosti, mezilidských vztahů, narůstající samoty a neschopnosti se nudit. Někdo jiný vytáhne černobílou prehistorickou fotku, na které všichni do posledního pasažéra vlaku čtou noviny & přidá nějakou sarkastickou poznámku o tom, jak je ta technologie hrozná & odlučuje nás od světa. Je to pocit proti anekdotickém důkazu. Závěrem může být: Nikoho příliš nebaví se nudit a tak dělá něco, aby se zabavil. To ale nezní tak hluboce, protože pravda může být komplikovaná a zároveň nepříliš dramatická. Sám se snažím psát o tom, co jsem buď sám zažil nebo o příkladech o kterých jsem četl/viděl/potkal. Ale jsou to jen exempláře, povětšinou osamocené a vyčnívající z šedi. Přinejlepším to může navázat nějaký dialog, zažehnout plamínek reflexe, navázat pocit, že v tom "nejsme sami":[z], ale to je tak všechno. Nesnažím se to extrapolovat na celou společnost & dělat z toho nějaké závěry, na to nemám ani nutnou pompózní aroganci, ani potřebná data. Někdy to tak možná může vyznít, ale nikdy to není můj cíl. Je lákavé napsat něco jako, že žijeme ve světě, který se potápí do samoty, než rozebírat vlastní pocit samoty nebo samoty z příběhů jiných lidí. Rozhodně to zní důležitěji & člověk si připadá jako moudrý učenec. Takové věci můžou *znít* pravdivě, ale *jsou*? Není to spíš něco, co člověk čeká, že od něj ostatní chtějí slyšet & nekriticky posiluje určitý "názorový proud":[n]? Ve hře může být mechanismus, kdy zobecňuji vlastní pocity/postoje/prožitky na celou společnost. *To, co prožívám já, musí přece nějak prožívat všichni. Moje postoje přece musí být normální.* Nemusí. Tenhle text je taky jen příklad, jen výčet exemplářům. Netvrdím, že celá společnost má tendence k dramatickým - ale obsahově prázdným - závěrům. Nesnažím se tady kázat a ani se nesnažím o elitistickou kritiku, je to jen jedna věc, která mě štve. [n]: https://ascii.k47.cz/meta-narratives.html [z]: https://ascii.k47.cz/ztraceni.html 26. 4. Žoldáci reklamy Na youtube je sranda, když nějaký youtuber začne mluvit o tom, jak funguje YT byznys, respektive jak nefunguje. Je to sranda hlavně proto, že v té chvíli vypadají, že si konečně uvědomují, že nežijí v utopické komunitě tvůrců "*contentu*":[c], neplatí je YT samotné za jejich kreativitu, ale inzerenti & zadavatelé reklamy za to, že jim přivedou publikum. Nedávno se seběhlo nějaké drama, někdo byl nařčen z postování rasistických videí nebo něco podobného & to vystrašilo inzerenty, kteří se hromadně stáhli z YT. Otrokáři z YT dali inzerentům nástroje, které označují videa jako potenciálně pohoršující/urážlivá/kontroverzní a inzerenti, kteří se obávali další negativní reakce "sociálních sítí":[s] a médií, byli velice opatrní a vyhýbali se všem videím, které mohly být potenciálně problematické a mohli jim přinést negativní press. Nějaký YTber se skoro 4M sledujících říkal, že jeho impérium možná nebude stačit, protože na videích nic nevydělává. To stojí za zamyšlení: člověk, který má publikum větší než tři Prahy, nevydělává skoro nic, protože si nechce přiznat, že je žoldákem reklamy placený reklamním žoldem zcela v libovůli zadavatelů reklamy. Ale proč bychom se měli starat my ostatní? Konečným plánem je zničit všechny "značky":[z] a když u toho padne pár YTberů, to je oběť, kterou budeme muset přijmout. adBlock není jen nástrojem pohodlí a soukromí, jde o mocnou revoluční zbraň. [z]: https://ascii.k47.cz/znacky.html [c]: https://ascii.k47.cz/content.html [s]: https://ascii.k47.cz/slepa-skvrna.html 25. 4. Meta-narratives V poslední době si stále víc uvědomuji jeden opakující se vzor: Existuje (převládající) myšlenkový proud X, který nám připadá nespravedlivý/ponižující/špatný, tak proti němu vytvoříme alternativu - myšlenkový proud Y, který se snaží poukázat na a napravit všechny chyby a nespravedlnost původního myšlenkového proudu. Co mi připadá bizarní je, že tím, že reagujeme na původní proud, tak mu implicitně dáváme kredibilitu & váhu, načrtáváme ho jako oponenta, se kterým je třeba počítat/konfrontovat ho/bojovat s ním. Vlastně se snažíme hrát lépe v již probíhající hře podle již existujících pravidel. Pravidla jsou nespravedlivá, radikálním krokem by bylo je zavrhnout a vytvořit jiná bez kontrastu s těmi starými. Netvořit myšlenkový proud s tím, že ten starý byl špatný a my to teď uděláme lépe, ale na zelené louce udělat něco zcela nového co je dobré & progesivní samo o sobě. Možná je to postmoderní postoj, který zapomíná na minulost, která k současné situaci vedla & proto nikam nepovede. Možná. Ale mnoho postojů & filosofií mi připadá nedostatečně radikálních, jako kdyby jejich hlasatelé udělali jen jeden krok za čáru a pak se hned zastavili. Proč skončit zrovna *tam* & nesnažit se to dotáhnout do logických důsledků. 24. 4. Community S ničím lepším na práci & s dostatečnou zásobou univerzálního léku proti úzkosti - █████████████ ginu - jsem přes víkend znovu shlédl většinu dílů *Community*, ne všechny, pochopitelně, plný dvaačtyřicetihodinový maraton se mi nechtělo pokoušet, i když proč ne, na ničem už nezáleží & ve výsledku by to nebyl špatně strávený čas. *Community* byl jeden z těch pořadů, na které jsem se v době "prvního kontaktu":[p] - podle časových značek ve stažených souborech to bylo v roce 2013 - díval pořád & pořád dokola & pořád se nedostavovala ta saturace, po které už necítím to prvotní potěšení a nic *nefunguje*. Community mi vydrželo zatraceně dlouho & pořád mi *nedocházely žíly*, jak o tom pisoval WSB v NO. Někdy se to tak zkrátka sejde. "Black Honey":[b] mi vydrželo celý jeden den, "*The Phoenix* od FOB":[t] jsem poslouchal doslova dva týdny v nekonečné smyčce, než přestal fungovat, z "Versus od pg.lost":[h] mi naskakuje husí kůže do tohoto dne. *Community* mi vydržela mnohem déle. Jednak toho bylo hodně, několik sérií, desítky dílů, a na každém bylo něco nového a čerstvého. *Community* je pozoruhodná svojí rozmanitostí, nekonečnou invencí a variací. Jde o pestrou směsku tisíce stylů, každá epizoda ja něcím specifická, prohnaná novým úhlem kaleidoskopu post-moderny, nikdy to není zase to samé jako minule, co epizoda to poklad. Na druhou stranu idylku trochu kazí fakt, že *Community* má na svědomí alkoholik/idiot Dan Harmon, což je méně než ideální. Ale hlavně *Community* je zatraceně vtipná show. Vždycky se najde něco, co mě dostane. Třeba linka "Anyway, walk to your cars in pairs tonight. Rape's up 8%." mě nakřápla jako nic na světě. [p]: http://k47.cz/clanky/the-piracetam-diary [b]: http://dnesvecerkposlechuatancihraje.tumblr.com/post/144750383967/dnes-ve%C4%8Der-k-poslechu-a-tanci-hraje-thrice-black [t]: http://dnesvecerkposlechuatancihraje.tumblr.com/post/141811321427/dnes-ve%C4%8Der-k-poslechu-a-tanci-hraje-fall-out-boy [h]: https://ascii.k47.cz/hk.html 23. 4. Porcelán 22. 4. Poslední krok 21. 4. Cizinci 20. 4. Kolik ti je let? 19. 4. Značky 18. 4. Fragmenty 17. 4. Vzpomínky 16. 4. Domestikace 15. 4. Alba 14. 4. Realismus 13. 4. Nekoncert & nestand-up 12. 4. Revoluce 11. 4. Protest 10. 4. Divočina 9. 4. Odznak chodce 8. 4. Fikce 7. 4. Tečky 6. 4. Nahota 5. 4. Sitcomy 4. 4. Křičet do prázdna 3. 4. Bezcenné vzpomínky 2. 4. 1/4 1. 4. Běžci 31. 3. Content 30. 3. Nikdy se nevrátit 29. 3. Rezignace 28. 3. Tučné písmo 27. 3. Nula milimetrů 26. 3. Jedna fotka od provazu 25. 3. Husí kůže 24. 3. Simutrans 23. 3. Přetvářka 22. 3. Pasivita 21. 3. Bez internetu 20. 3. Sen 19. 3. Hypomanie 18. 3. Úklid 17. 3. Druide! 16. 3. Auto 15. 3. Pomsta 2 14. 3. 10000 slov 13. 3. Pomsta 12. 3. Prachy 11. 3. Malé myšlenky 10. 3. ██ 9. 3. Vlaky 8. 3. že potřebuju něco zažít 7. 3. Titulky 6. 3. Zkratky 5. 3. Podle skutečných událostí 4. 3. Reputace 3. 3. Živák 2. 3. Zpátky 1. 3. Krásná mrtvola 28. 2. Rozklad 27. 2. Ztracení 26. 2. Sny 25. 2. Slepá skvrna 24. 2. Astronautalis 23. 2. Prázdný prostor 22. 2. Carrie Fisher, dead 21. 2. Praha 20. 2. Železo 19. 2. Podcast 18. 2. love story 17. 2. Triumf & katastrofa 16. 2. Hodit kostkou 15. 2. Pustiny 14. 2. Vršovická 13. 2. Naivita 12. 2. Poznámky na dlani 11. 2. Fikce & realita soudných dnů 10. 2. doomsday party 9. 2. Linky 8. 2. Trubky 7. 2. TO BE PLAYED AT MAXIMUM VOLUME 6. 2. Je mi ██████████ a mám tinnitus 5. 2. Jet lag 4. 2. Realita 3. 2. Proč ne? Kontakt: ascii@k47.cz