ASCII blog
#foto #Praha #výběr

23. 7.

Kolo 2


Věci jsou horší a horší. Rozhodně co se týká osmičky na mém kole. Nedávno jsem musel vyháknout zadní brzdu, která dřela o ohnutý ráfek, jen abych se hnul z místa. Bez brzdy to bylo lepší, mělo to v sobě víc napětí, každou chvíli hrozilo, že skončím nějakou zrůdnou kolizí nebo přeletím přes řídítka ve snaze ji předejít. Už párkrát se mi podařilo přeletět a byl to zajímavý zážitek. Většinou jsem skončil na nohách.

Vyháknutí byl ten okamžik, kdy bylo jasné, že je třeba jednat. Kolo se stalo nepojízdným. Naštěstí jsem našel jiný bicykl a vypůjčil si z něho pár náhradních dílů - celé zadní kolo se vším všudy a lanko k přední přehazovačce. Bohužel jsem nenašel správný inbus a tak jsem musel přehazovačku na obětním stroji rozlámat, abych z ní vytáhl lanko. Není to moje kolo, tak co?

Snažil jsem se taky vyndat pastorek a náboj z mého starého zadního kola a znovu ho použít, viděl jsem dva šrouby, ty povolím a celé to nějak půjde. K mému překvapení se na mě vysypala hromada kuliček z ložisek. Tudy cesta nevedla, transplantace bude o něco komplikovanější. Náhradní pastorek má sice o jeden převod méně, ale pořád přehazuje téměř, jak by člověk čekal - jeden převod se někde ztratil & když přeřadím na největší kolo, tak řetěz přepadne. Není to ideální, ale lepší než nic a hlavně zadarmo. Říkal jsem už, že to obírané kolo není moje?

Takže teď můžu vpředu přehazovat a divoce vyhazující osmička neděsí kolemjdoucí. Se všemi převody se konečně dá vyvinout pořádná rychlost & můžu tak odříznout pár vteřin z ranního sprintu. Nicméně kolo které poskytlo náhradní díly, bylo pojaté více relaxačně a nemůže poskytnout ten správný těžký převodový poměr, kdy bych mohl sprintovat i z kopce a odříznout dalších několik sekund. Škoda.



22. 7.

Nad vodou


Právě píšu kapitolu doomsday party blogu Náš konec, která je o velice nešťastných lidech, kteří hledají nějaký smysl. Nikdo nemůže vyhrát, jediné, co můžou udělat, je vybrat si svůj konec světa & snažit se předběhnout všechny ostatní.



21. 7.

Mosty 📷


Nebyla to jen Matička Metropolis, která se probudila k životu. Prague Photography tour se taky probralo z dočasné hybernace & J.M. - hlava celé operace - zorganizoval akci kolem focení mostů Phy.

Na papíře to nevypadá nijak zle, ale je to přesně ta věc, která mě láká jen ve velice omezeném duchu. Mosty Phy tam stojí dekády & staletí & pokud se nestane něco strašného, tak tam budou stát do blíže neurčené budoucnosti.

Ale teprve, když jsem se přihnal na okraj, kde se Letná láme & padá do řeky, mě to naplno trefilo. Jo tohle - architektura, genius loci jako vystřižený z klišovitých reklamních plakátů, fotky pěkné & atmosférické (pokud se udělají dobře & ne jen diletantsky vystřelit jeden záběr & dodatečně zvýšit sytost na maximum), ale předvídatelné, pořízené tisíckrát jen v ten den samotný. Na městě je obdivuhodná jeho přechodná povaha - ne omítka, ale lidé & jejich tep v ulicích.

Naštěstí nešlo o statickou operaci, která zakotví na jednom místě a bude doufat, že další fotka toho samého bude nějakým zázrakem jiná. Foto-konvoj zastavil vedle Stalina, kde se něco vaří každou chvíli. Následuj hudbu - kde je hudba, bude i pivo, dav a možnost splynout & pozorovat. A pod ex-sochou ex-sovětského ex-diktátora bylo co sledovat. Moře lidí, které se skoro přelívalo přes okraj betonového útesu osvětlovaného laserovou projekcí, pod kterým na schodech seděli další duše & poslouchaly živou hudbu. Tohle řekne o duchu města mnohem víc než oblouky pár mostů.

S pivem v jedné ruce & foťákem bez popruhu v druhé jsem chytil foto-konvoj, který začal klesat na úroveň řeky, aby získal jiný úhel pohledu. Mě upoutal osamělý rybář, který se v malé loďce houpal na černé řece. To se jen tak nevidí. Bohužel střílet skoro potmě na objekt, který není zcela stabilní, je sisyfovský úděl.

Největší radost mi udělal mladý pár belgických turistů, kteří viděli bandu fotografujících lidí & zeptali se, jestli bych je nemohl vyfotit se zářícím hradem v pozadí. Proč ne? Trochu slow sync akce s bleskem & dragging the shutter (české termíny jako vždycky neznám). Byli ve městě na čtyři dny, následující ráno se chytali pokořit Hrad, klasická turistická povytržení. Svěřit jim pár minut času a jednu (doufejme) pěknou fotku, je to nejmenší co můžu udělat (+1: výsledek stál za hovno, protože pořád nevím, co dělám).

Zbytek noci jsem strávil imitací opilého idiota & útěkem unylými ulicemi směrem ven. Město těsně na hraně půlnoci má své speciální kouzlo - turisté s jetlagem bloumají oranžovými ulicemi jako zmatené zombie & hledají, co ještě zůstalo naživu; v party ulici před JD a TRTR postávají ženy v elegantních šatech a muži v padnoucích košilích. "Tady jsou," napadlo mě, ale přesto jsem tam cítil neurčitou hrozbu, mnohem silnější než v částech města s horší reputací. Hrozbu zezhora, z pozice moci. V tu hodinu bych si tam připadal vítaný jen s █████████████████████████ & prstem paranoidně přeskakujícím na spoušti.



20. 7.

edit wars 📷


Chester Bennington, frontman skupiny Linkin Park, 41 let, mrtvý, sebevražda oběšením.

Vždycky když se dozvím, že někdo známý zemřel, zamířím na wikipedii, abych se přesvědčil, že je to pravda. I když wiki není perfektní, jde o aspoň trochu autoritativní zdroj, který obsahuje pravdu nebo aspoň její blízkou aproximaci.

Na stránce zesnulého jsem však narazil na divou bouři, která panuje před tím, než se fakta ustálí. Každé obnovení stránky přineslo novou kapitolu editové války - v jednu chvíli byl mrtvý, o chvíli později stále žil, pak zase zemřel, ožil a tak dále. Stránka se neustála měnila pod rukama. Nevím jestli šlo o práci vandalů, kteří chtěli rozšířit spekulace, nebo lidí, kteří stále nevěřili zdrojům (nebo nechtěli uvěřit) o zlé novince.

Tenhle edit - první změna ohlašující úmrtí prostým nahrazením "je" za "byl" - je to nejsmutnější, co může člověk číst.

+1: Taky jsem LP před lety poslouchal v dobách, které mi už ani nepřipadají skutečné. Sdílím s ostatními hřích toho, že jsem byl v jednu chvíli v tom správném věku & všechno vyšlo tak, že se přímky času & kultury proťaly v době, kdy LP byli horkým zbožím.



19. 7.

Matička metropolis 📷


Severákova Matička Metropolis po nějaké době zase ožila, tentokrát průletem přes Kobylisy k místu atentátu na Heydricha.

+1: Jméno Matička Metropolis pochází z mé hlavy. V povídkách tak Adam K. označuje Prahu.

18. 7. Twin Peaks 3-10
17. 7. Oheň
16. 7. mouchy v očích 📷
15. 7. Na flashmob se nevyplatí přijít pozdě 📷
14. 7. TED
13. 7. makro-včely & konec jediného jara 📷
12. 7. Maličkosti 📷
11. 7. Maximální saturace 📷
10. 7. Růžová (encore) 📷
9. 7. (vypůjčený čas)
9. 7. ███ 📷
8. 7. Pád 📷
7. 7. Kolo 📷
6. 7. Krypto-anarchismus
5. 7. Kdo se postaví za práva držitelů zbraní, které nestřílejí? 📷
4. 7. SGDQ
3. 7. -ová
2. 7. Jména
1. 7. Naháněčky
30. 6. Eliminace
29. 6. Nájezd
28. 6. Dvojitá duha 📷
27. 6. Gin
26. 6. Twin Peaks 3-8
25. 6. Twin Peaks 3-7
24. 6. Konec internetu
23. 6. Metamorfóza k47čky
22. 6. Zavraždit Zuckerberga
21. 6. Hvězdné mapy 📷
20. 6. Lynchův horor
19. 6. Deliverance
18. 6. Pozoruhodně bezcenný den 📷
17. 6. Mrtví lidé & ošklivé mosty
16. 6. Drinky
15. 6. Vaše otázky zodpovězené
14. 6. Klíč k určování Anonů
13. 6. bokeh
12. 6. Dispatches 📷
11. 6. Horolezec
10. 6. Ráno 📷
9. 6. Neil Breen & Double Down
8. 6. Bombardování začne za pět minut
7. 6. Buď sám sebou
6. 6. Všichni přijdou až na tvůj pohřeb
5. 6. Růžová 📷
4. 6. Moment
3. 6. Všechno je součástí plánu
2. 6. Sousedka
1. 6. Proměna k47čky
31. 5. Zápisky z koncertů
30. 5. NEI
29. 5. Argument za co? 📷
28. 5. Drogy 3
27. 5. Drogy 2
26. 5. Poezie
25. 5. Netančím 📷
24. 5. Zavraždit Kajínka
23. 5. Jazyk
22. 5. Texty písní
21. 5. Naše lži
20. 5. Mediální událost
19. 5. The Dirtbike
18. 5. Sen 2
17. 5. Krásní lidé
16. 5. Glorifikace deprese
15. 5. Otevřené domy
14. 5. Drogy
13. 5. Konspirace
12. 5. Moje realita, tvoje realita
11. 5. Pokrok
10. 5. Policejní operace
9. 5. Memento
8. 5. Deník
7. 5. Primitivní technologie
6. 5. Logika snů
5. 5. Rallye na Václaváku 📷
4. 5. Mulholland Drive
3. 5. Svině
2. 5. Virtuální realita
1. 5. Pod dohledem 📷
30. 4. Jeden rok + jeden den
29. 4. Jeden rok
28. 4. Ideologie
27. 4. Zásadní životní pravdy
26. 4. Žoldáci reklamy
25. 4. Meta-narratives
24. 4. Community
23. 4. Porcelán
22. 4. Poslední krok
21. 4. Cizinci
20. 4. Kolik ti je let?
19. 4. Značky
18. 4. Fragmenty
17. 4. Vzpomínky
16. 4. Domestikace
15. 4. Alba
14. 4. Realismus 📷
13. 4. Nekoncert & nestand-up
12. 4. Revoluce
11. 4. Protest
10. 4. Divočina
9. 4. Odznak chodce
8. 4. Fikce
7. 4. Tečky
6. 4. Nahota
5. 4. Sitcomy
4. 4. Křičet do prázdna
3. 4. Bezcenné vzpomínky
2. 4. 1/4
1. 4. Běžci
31. 3. Content
30. 3. Nikdy se nevrátit
29. 3. Rezignace
28. 3. Tučné písmo
27. 3. Nula milimetrů
26. 3. Jedna fotka od provazu 📷
25. 3. Husí kůže
24. 3. Simutrans
23. 3. Přetvářka
22. 3. Pasivita
21. 3. Bez internetu
20. 3. Sen
19. 3. Hypomanie
18. 3. Úklid
17. 3. Druide!
16. 3. Auto
15. 3. Pomsta 2
14. 3. 10000 slov
13. 3. Pomsta
12. 3. Prachy
11. 3. Malé myšlenky
10. 3. ██
9. 3. Vlaky
8. 3. že potřebuju něco zažít
7. 3. Titulky
6. 3. Zkratky
5. 3. Podle skutečných událostí
4. 3. Reputace
3. 3. Živák
2. 3. Zpátky
1. 3. Krásná mrtvola
28. 2. Rozklad
27. 2. Ztracení
26. 2. Sny
25. 2. Slepá skvrna
24. 2. Astronautalis
23. 2. Prázdný prostor
22. 2. Carrie Fisher, dead
21. 2. Praha
20. 2. Železo
19. 2. Podcast
18. 2. love story
17. 2. Triumf & katastrofa
16. 2. Hodit kostkou
15. 2. Pustiny
14. 2. Vršovická
13. 2. Naivita
12. 2. Poznámky na dlani
11. 2. Fikce & realita soudných dnů
10. 2. doomsday party
9. 2. Linky
8. 2. Trubky
7. 2. TO BE PLAYED AT MAXIMUM VOLUME
6. 2. Je mi ████████ a mám tinnitus
5. 2. Jet lag
4. 2. Realita
3. 2. Proč ne?
Kontakt: ascii@k47.cz